Jak to všechno začalo
Stála nestála jedna chalupa pár kilásků za harcovskejma kolejema a byli nebyli jedni druháci, kteří nás tam pozvali na kalbu... Pilo se, hodovalo se, pečení holubi nám létali sami do pusy, na stromech visely jitrničky a a z fontány triskal chmelový mok. Prostě průměrnej mejdan.:) Ale jak se později ukázalo, něčím přeci jen vyjímečný byl. Začalo to nevinně, pár holek se tam tak nějak dalo do řeči.. Po té co jsme probraly, co je in a co totál out, pomluvily Britney Spears a zanadávaly si, jaký jsou ty chlapy (občas) tupci, přešla řeč na sport a nějakým záhadným způsobem jsme se dohodly, že uděláme tým a přihlásíme se do harcovské florbalové ligy. Ještě ani nebylo jasné, kdo vůbec bude hrát, natož jestli si vůbec ráno na náš zběsilý nápad vzpomeneme, ale už jsme začaly vymýšlet název. Berušky, Barbíný ani podobné drsnosti neprošly, tak jsme nakonec za velkých famfár a ohňostrojů představily světu náš název Čertice. Nakolik tomu všemu pomohly promile alkoholu v našich krvích se už asi nikdy nedozvíme. Každopádně druhý den se daly věci do pohybu, začala fáze doplňování torza týmu. Největší kliku ze všech možnejch klik jsme měly, když se nám podařilo "draftovat" golmanku s velkým G, Elišku. Nějak jsme spíchly přihlašovací meil, potrvdily ikonku POSLAT... jenže ouha, harcovka je už full... Takže zase všechno zpět. Nevím, jak ostatní, ale mě to opravdu mrzelo a o to bylo větší nadšení, když se nějaké týmy odhlásily a my se staly ofiko týmem harcovské florbalové ligy. V luxusním obchodě Vše za 39 (pro příští sezonu ho chceme poprosit, jestli by nás nepsonzoroval) jsme si nakoupily dresíky, díky vlasnímu umu si je opatřily nezbytnými náležitostmi a hurá do boje. Řeknu Vám, že před prvním zápasem jsme měly trému jak kráva, půlky stažený, žaludeční vředy už už že prasknou... Ale pak jsme uviděly plné tribuny nadšených fandů. kteří jsou hnací silou do každého zápasu, a docela z nás ta deka spadla...úvodní hvizd a dál už to znáte... čertice vs soupeři: 1:20, 1:20, 0:15...